Tak jsou už to letos 2 roky co nám Emička odešla tak náhle a mělo to být pro ni nejkrásnější období. Jak ten čas doslova letí. Nestalo se tak !díky panu doktorovi, který spěchal! a taky ho dále nezajímalo co dál. Díky hodným lidem jsme naše štěňátka vypiplali a vyrostli z nich krásní psy ale co je hlavní jsou u hodných lidí kteří se o ně starají. No a naše Reni je pěkně rozmazlená a kamarádka Ina a Kety si. s ní užívají . Nastane nám opět zima a naši miláčkové se už chystají opět ke kamnům. S Pokynkou nic nového zkrátka vše při starém. 
Po dlouhé době jsme se vrátili ke kníračům a chtěli jsme vlastní štěňátko k Emičce a tak jsme vybírali dlouho tatínka až jsme se rozhodli. Štěňátka jsou od písmene R a ostatní se dozvíte u rubriky Ema. Malí černí rošťáci nám nadělali mnoho starostí ale čas je milosrdný a 
tak Renie která nám nahradila Emičku nás plně zaměstnává a protože je rozmazlená a celá máma pomáhá nám zapomenout i když to nejde ale už to není tak bolestivé. Zatím tedy neposlouchá a protože mrzne jen praští (-24) jdeme se jen vyčůrat a honem domů do teplíčka. A tady nastává to pravé. Honí se s Ketynkou, která se taky vzpamatovává ze smutku a začíná být veselá. Honí se, dělají kličky že má jeden strach že se o něco přerazí.Pak přijdou na řadu noviny, krabice, tyčinky, uzel a taky boty. Jsou mlsné (to se snad časem taky vylepší) nejradši jen maso. Až přestane být takový mráz bude již naočkována tak si malá vyzkouší cvičák a uvidíme jestli bude taky tak šikovná jako máma. Zatím nám připadá že to je klon. Ostatní kluci se mají také dobře. Přišli do rodin kde už měli knírače a tak vědí jak s nima. Rychle si zvykli na novou rodinu (byli zvyklí na hladící ruce) a tak přesun nebyl bolestivý. Máme je rozeseté od jihu přes Prahu na sever. Tak budoucnost ukáže co z nich vyroste. Zatím se jeví velice pěkně ale hlavní je že se dostali do dobrých rukou kde je mají moc rádi. Také se Rio alias Rony podívá na výstavu. Kdo ho vidí tak se mu moc líbí doufáme jen že bude mít všechno co správný kníráček mám mít a mohl by udělat díru do světa. Nový páníčci se snaží s ním cvičit a píší co všechno už umí. Mám jen strach aby ho nepřecvičili. I my se s Reni snažit aby byla správnou dcerkou Emči i snad výstava se podaří. Zatím si užívá bezstarostného mládí. No a abysi opravdu užila mládí tak jsme jí pořídili kamarádku Inu je o 4 měsíce mladší a myslím že si budou rozumět. Zdá se o něco klidnější povahy ale je to takhle veselejší. Dá se říct že řádí jako černá ruka není chvilka klidu. Půjdemena cvičák aby taky něco uměli a páníčkové měli trochu pohybu navíc. Za pár dní bude Emče rok tak rychle to utíká ale přesto když si vzpomenu na Emču mám slzy v očích ona Reni je celá Emča nejen fyzicky ale i povahově. Uvidíme jak jí to půjde na cvičišti vlastně oběma myslím že nám bude dosti horko.
Náhledy fotografií ze složky Šťeňata
